ČeskyEnglish

Příklady adaptačních projektů

Udržitelné formy hospodaření v antropogenně zatížené krajině

Typ: Plánovaný

Místo: Zájmovým územím je antropogenně zatížená krajina v Chomutovsko-Ústecké oblasti, která patří s hlediska stavu životního prostředí k nejvíce postiženým oblastem České republiky i střední Evropy. Komplexní výzkum oblasti a navržené metodické postupy v rámci

Kontakty: FŽP UJEP, Králova výšina 3132/7, Ústí n/L, 400 96 Ing. E. Habásková

Stručný popis opatření a kdo a kdy je realizoval nebo bude realizovat: Pojem obnovy krajiny, revitalizace, se zařadil v posledním období mezi často frekventované termíny. Kromě vazby na biologii (návrat k životu) je v druhé polovině 20. století pojem revitalizace vztahován ke krajině. V současnosti se v české odborné literatuře používá v širším a užším slova smyslu. V širším slova smyslu tento termín označuje všechny aktivity, včetně sociálně ekonomických, související se zlepšováním kvality životního prostředí v člověkem negativně ovlivněných území, jedná se o český termín adekvátní k anglickému termínu restoration. Pro každou konkrétní lokalitu je třeba stanovit, jak nově vzniklá krajina bude posouvána směrem ke klimaxu za účelem minimalizace energetické dotace a udržitelnosti. Řešení konkrétní lokality je třeba podřídit komplexnímu začlenění do okolní krajiny. Veškeré environmentální problémy, vztahy jednotlivých složek je třeba řešit komplexně. Konkrétní lokalita by měla být schopna samostatně plnit ekologické funkce. Navržená revitalizační opatření musí být proveditelná a jejich následky musí být společensky akceptovatelné. Řešení projektu probíhá ve spolupráci s FŽP UJEP v Ústí nad Labem a Výzkumným ústavem pro hnědé uhlí a. s. v Mostě. Jedná se o aplikovaný výzkum, jehož výsledky budou zpracovány ve vědecké publikaci a publikovány na vědecké konferenci.

Nominující organizace: Fakulta životního prostředí, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

Popis užitků (ze zamezení potenciálních škod, sociálních a ekonomických efektů):
Revitalizace antropogenně zatížené krajiny a revitalizace celkově má velký význam v zamezování případných škod na majetku lidí, obcí a firem. Zejména pak revitalizace vodních toků, jež byly v minulosti napřimovány, aby rychle odvedly vodu z pozemků, ale dnes mají v případě náhlých povodní ničivé následky. Je nutná revitalizace těchto koryt nejen z hlediska ochrany obydlí, ale i zachování biodiverzity v okolí toku. Zajištění udržitelného hospodaření na zemědělské krajině je důležité z hlediska adaptace na stále se zvyšující riziko sucha a vodní eroze v důsledku přívalových dešťů. Obnova přirozených funkcí krajiny a napravení špatných postupů prováděných v minulosti je důležitým aspektem k zamezení potenciálních škod. Zřejmý je i pozitivní sociální a ekonomický efekt.

Proč si myslíte, že je Vaše aktivita natolik zajímavá, aby získala ocenění? Co se z ní můžeme naučit?:
Aktivitu, kterou provádíme v rámci FŽP UJEP ve spolupráci s Výzkumným ústavem pro hnědé uhlí pod záštitou MZe, považujeme za důležitou, jelikož se jedná o revitalizaci antropogenních (lidmi negativně ovlivněných) oblastí. V rámci klimatických změn se následky špatných zásahů v minulosti stávají stále více viditelnými a je proto nutné je adekvátně napravit, aby se ohrožené oblasti mohly na tyto změny adaptovat. V současné době je udržitelnost nejaktuálnějším tématem, jelikož chceme, aby pro naše budoucí generace bylo zachováno stejné nebo zajištěno lepší životní prostředí. Adaptace na změny klimatu, které z velké části způsobujeme svým současným stylem života, je nutným postupem pro trvalou udržitelnost a jedním z důležitých adaptačních opatření je revitalizace antropogenních zásahů do krajiny.

Jaké klimatické riziko bylo řešeno:
Sucho: Špatné hospodaření na zemědělské půdě a zvyšující se průměrné roční teploty způsobují narušování půdní struktury, snižování půdního edafonu, nedostatek vody pro rostliny a tím i následnou nízkou produkci biomasy jak v zemědělské tak i ve volné krajině. Povodně: Změny klimatu mají za následek i zvýšený výskyt extrémních situací. V ČR se jedná o problematiku přívalových dešťů a následných povodní. Napřimovaní koryt řek, které probíhalo v 2. Polovině 19. století za účelem odvodnění pozemků, dodnes ohrožuje majetek lidí, obcí a firem. Koryta nejsou schopna pojmout a regulovat náhlý příval vody a tím se stává vodní tok více nebezpečný. Špatné plodiny a orba na zemědělských pozemcích způsobuje především vodní erozi v důsledku nedostatečné retenční schopnosti půdy.

Konkrétní cíl adaptačního opatření:
Adaptační opatření Revitalizace v antropogenně zatížené krajině má za cíl vytvořit systém optimalizace hospodaření s vodními a půdními zdroji v dlouhodobém horizontu včetně jejich bilancování v systému půda-rostlina-atmosféra a omezit tak dopady klimatických změn na zemědělské ekosystémy.

Zvažované varianty řešení a důvody které vedly pro volbu zvoleného řešení:
Řešení projektu se dělí na podobory půda a pozemky, voda v krajině a péče o krajinu. Zvolené adaptační opatření vychází především ze zkušeností s úspěšnými rekultivacemi a revitalizacemi realizovaných s pomocí FŽP. Pro účely zmírnění dopadů sucha a povodní, v rámci klimatických změn, jsou revitalizace a rekultivace významným, ne-li jediným, řešením.

Odkazy na doplňují materiály:
Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací https://www.isvav.cz/projectDetail.do;jsessionid=454D4C8E0B89412795DFFA7F79A315FA?rowId=QJ1520307

Celkové náklady:
viz odkaz na www stránky

Náklady na zajištění udržitelnosti opatření:
viz odkaz na www stránky. Jedná se dlouhodobý proces, který ale včasnou aplikací zaznamená své pozitivní výsledky v blízké budoucnosti.


Načítám mapu…

    Seznam všech projektů