ČeskyEnglish

Příklady adaptačních projektů

Cílená akumulace dešťové vody v urbánních, průmyslových, obchodních a logistických zónách a její následné efektivní využití pro vhodně vytipované potřeby, zejména čistě akumulační, závlahové nebo agronomické

Typ: Plánovaný

Místo: Veškerá větší sídla s významnými záchytnými plochami, zejména v oblastech s nadprůměrnými srážkovými úhrny. Nejvhodnější lokalitou vůbec je na základě kritérií například Liberec. Aplikace je ovšem samozřejmě možná v celé zemi.

Kontakty: Mgr. Ivo Svoboda, Třebíč

Stručný popis opatření a kdo a kdy je realizoval nebo bude realizovat: V případě dešťových srážek mohou standardní střešní svody akumulovat vodu do připravených standardizovaných a snadno přepravitelných nádob/kontejnerů viz přiložený obrázek. Betonové plochy parkovišť jsou obvykle vyspádovány k odtoku dešťové vody do kanalizace, kde opět může být vody odchycena a akumulována do nádrží. Nashromážděnou vodu je možné pomocí zejména asi kamionů distribuovat po celé zemi do míst potřeby. Zcela logicky je vhodné vytvořit plán rozvozu vody tak, aby fungoval na regionálním principu a náklady na palivo a další distribuční služby byly minimální. Využití vody je následně nutné projednat v souladu s požadavky drobných odběratelů i velkých zemědělských podniků. Samozřejmě je možné naleznout desítky možností, jak tuto dešťovou vodu využít, a to zejména v období sucha.

Nominující organizace: soukromá individuální myšlenka absolventa Fyzické geografie na MU v Brně

Popis užitků (ze zamezení potenciálních škod, sociálních a ekonomických efektů):
- zamezení bezvýznamnému odtoku dešťové vody z našeho území - využití dešťové vody pro stanovené potřeby zemědělců i soukromých odběratelů - podpora logistického odvětví v zemi kvůli přepravě vody, ale vždy s maximálním zřetelem na ekologické aspekty! (jen velmi precizně plánovaná a efektivní lokální přeprava vody apod.) - snaha zamezit pravděpodobně až stamilionovým škodám na plodinách i majetku v důsledku extrémního sucha - nízké úvodní investice do opatření, možná lépe uvést opravdu velmi nízké - podpora myšlenky boje proti změně klimatu, osvěta, popularita pro realizátory, protože zdravou a inteligentní část populace přesně tohle zajímá - uznání Evropské unie, dalších až desítek organizací vč. WMO a třeba i OSN za snahu země s problémem něco dělat - ... velmi mnoho dalších aspektů

Proč si myslíte, že je Vaše aktivita natolik zajímavá, aby získala ocenění? Co se z ní můžeme naučit?:
Myslím si, že není nutné zde vypisovat, proč je tato aktivita tak zajímavá. Je funkční, jasná, realizovatelná, úsporná, a přesto efektivní, a neklade podněty k nekonečným diskuzím a schvalovacím procesům. Naučit se z ní můžeme využít více vody, neplýtvat přírodními zdroji, uvědomit si, že klima se mění opravdu nezvratně, že teploty budou stoupat a vody v krajině bude citelně ubývat. My ji pak můžeme mít v kontejnerech dostatek na nejnutnější základní využití. Autorovi nejde o žádné ocenění ani účast, ale o to, aby se něco začalo dít, než bude pozdě a bude to vlast stát mnoho miliard korun.

Jaké klimatické riziko bylo řešeno:
Jasně dominujícím rizikem, které je myšlenkou řešeno, je sucho a s ním související negativní procesy a dopady v krajině.

Konkrétní cíl adaptačního opatření:
Konkrétním cílem opatření je akumulovat dešťovou vodu dopadající zejména na střešní konstrukce a velké betonové parkovací plochy kolem všech možných antropogenních staveb, nejlépe velkoplošných, jakými jsou supermarkety, průmyslové objekty, logistická centra apod., efektivně ji následně distribuovat a využít v obdobích minimálních srážek pro různé potřeby lidské aktivity, jakými jsou zemědělská činnost, závlahy a drobná hospodaření s vodou, ke kterým je nyní často využívána nákladně upravená voda pitná.

Zvažované varianty řešení a důvody které vedly pro volbu zvoleného řešení:
Střední Evropa představuje se svými nepříliš vysokými, ale mírně orograficky patrnými horami významnou srážkovou akumulační zónu. Zcela zásadní procento spadlé vody rychle opouští Českou republiku bez zásadnějšího využití. Naší zemí žádný velký tok neprotéká, pouze ji malé až středně velké toky svižně odvodňují. Z toho důvodu je třeba se zamyslet nad možností akumulace vody než nám nenávratně zmizí za hranicemi. Kromě velkých a nákladných opatření typu přehrad je možné se zabývat drobnými, banálními, levnými, ale přesto zcela zásadními možnostmi, jak trošku více vody na našem území podržet. Inspirace předešlými generacemi, které si srážkovou vodu akumulovaly samy v rámci zahrádek, je naprosto zjevná.

Odkazy na doplňují materiály:
Pokud byl podobný projekt někde prezentovaný, je to samozřejmě možné, nejsem si toho vědom, je to pouze myšlenka, jak za opravdu minimální náklady drobným opatřením čelit nedostatku zásob vody zejména v období zhoršujících se období sucha, bohužel jakožto projevu sílících povětrnostních extrémů při změně a kolísání klimatu planety. Dokumentace ani průvodní zpráva nejsou přiloženy, zde se jedná jen o myšlenku.

Celkové náklady:
Instalace akumulačních nádrží, distribuce vody, využití vody (v případě zpoplatnění služby návratnost investic), propagace a osvěta ... tak či onak maximálně první desítky milionů korun, a to i za horizont více let.

Náklady na zajištění udržitelnosti opatření:
Zejména distribuce a strategické plány, jak vodu využít, jak reagovat na další změnu klimatu a srážkové úhrny... tak či onak maximálně první desítky milionů korun, spíše méně.


Načítám mapu…

  • Cílená akumulace dešťové vody v urbánních, průmyslových, obchodních a logistických zónách a její následné efektivní využití pro vhodně vytipované potřeby, zejména čistě akumulační, závlahové nebo agronomické

Seznam všech projektů