ČeskyEnglish

Příklady adaptačních projektů

Revitalizace rašeliniště v PR Chvojnov (OPŽP, 6.2 Ochrana biodiverzity)

Typ: Již realizovaný

Místo: Kraj Vysočina ORP Jihlava k. ú. Milíčov u Jihlavy a Dušejov Přírodní rezervace Rašeliniště Chvojnov a její okolí, resp. široká niva Jedlovského potoka v okolí rezervace.

Kontakty: Mgr. Filip Lysák tel.736 265 061

Stručný popis opatření a kdo a kdy je realizoval nebo bude realizovat: Nositelem projektu je Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině (http://www.cso.cz/vysocina.html) Realizační firmou je WETLAND s.r.o., Batelov Projekt začal vznikat v r. 2006, realizován byl v letech 2012 až 2015. V rámci projektu a v souvislosti s projektem bylo vykoupeno mnoho pozemků v rezervaci a okolí, jinde zásahy proběhly za souhlasu vlastníků. Celková plocha řešeného území je asi 12 ha. Hlavními typy opatření bylo: - obnova vodního režimu vlastního rašeliniště (zahrnutí stovek m příkopů, pomístní tvorba tůněk) - obnova pramenišť dotčených meliorací (zahrnování příkopů, vykopávání drenáží, planýrování terénu, tůňky) - obnova pramenných stružek (vykopávání drenáží, modelace/naznačení nových koryt ve starých trasách) - tvorba mokřadních tůní (v rezervaci i v okolí na víceméně zničených plochách; vykopávání drenáží, modelace tvaru) - odclonění eutrofizace z povodí (nízká hrázka na hranici rezervace, sedimentace, vsakování, svedení vod mimo) - kácení náletu dřevin (ponechání keřů a solitér, zmlazující pařezy (jinak frézování)) - obnova biotopů stržením drnu (rákos, třtina) - rozšíření plochy každoroční praktické péče (mozaiková seč, fázový posun seče, bující porosty 2x) - dokumentace a monitoring.

Nominující organizace: Mgr. Filip Lysák

Popis užitků (ze zamezení potenciálních škod, sociálních a ekonomických efektů):
Užitky stran biodiverzity se projevují jen pozvolna. Významný a rychlý je vzestup u ptáků (potápka malá, chřástal vodní, bekasina otavní), obojživelníků (nejméně řádový nárůst jejich početnosti) a některých rostlin (např. všivec bahenní, bublinatka menší; zcela nově skřípina kořenující). V případě dalších druhů bude nástup pomalejší, ale vývoj vegetace ukazuje veskrze pozitivní trend. Jak mnoho jsme prospěli organismům, jež zde v izolaci přežívají tisíce let, nevíme s jistotou. Doufáme však, že je nečeká osud bařinatce třířadého, který se revitalizace nedožil. Hodnota ekosystémových služeb v podobě jímání CO2, retence vody (a zachování jakostní čisté vody), klimatizace krajiny nebyla dosud kvantifikována a ani se na ni nikdo zatím nechystá. Přínos je přesto nesporný a zásadní. Vztahy se zemědělci se postupně velice zlepšily, veškerá biomasa (seno, tráva) končí dnes jako stelivo či krmivo u místních zemědělců. S hnojem se dostane do půdy a zvyšuje zásobu humusu (lepší úrodnost, jímavost a mykorrhizní stav půdy). Studie realizované v souvislosti s projektem a "okolo" projektu zvyšují naše poznání a posouvají ochranářskou angažovanost od jednotlivostí k systémovému vnímání. V průběhu let se daří získat i souhlasy vlastníků, kteří dříve nebyli "bláznivým nápadům ochranářů" nakloněni. I přesto, že trháme drenážní trubky a "vytváříme bažinu". Místo se stává cílem vycházek a poznávání veřejnosti. Vidět např. důchodce na pikniku v rašeliništní rezervaci Vás překvapí, ale posiluje pocit zadostiučinění tvůrců.

Proč si myslíte, že je Vaše aktivita natolik zajímavá, aby získala ocenění? Co se z ní můžeme naučit?:
Ačkoliv jsme v rámci projektu "pouze obnovovali to, co se zdálo být zničeno", pravděpodobně jsme dali další dlouhodobou perspektivu lokalitě s tisíciletou historií. Přitom jsme zase, pouze a jen, obnovili podmínky pro fungování přirozených procesů, jež jsou sice triviální, ale pro ekologickou rovnováhu i důstojné žití člověka v této krajině zřejmě nepostradatelné. Revitalizace rašeliniště v PR Chvojnov vznikala na koleně a z čirého zápalu pro věc. Je první z velkých revitalizací rašelinišť v kraji Vysočina. Bez nadsázky se dá říct, že byla inspirací a odstartovala vlnu dalších význačných revitalizačních projektů. V jednoduchosti je síla, aneb pro dobrý výsledek není třeba rozsáhlých zásahů do půdy zatím nedotčené bagrem, umělého modelování terénu, přesouvání obrovských objemů hmot, atd. Uměle vyhlížející terénní tvary tu zůstanou ještě dlouho po nás; nafta spálená při realizaci je chtě nechtě také příspěvkem k prohloubení klimatických změn. Na rozdíl od stavění přehrážek (jež se při revitalizacích rašelinišť propagují) jsme spíše zasypávali odvodňovací příkopy s logikou "Co bylo vytěženo při melioraci, vrátíme zpátky při revitalizaci". Věříme, že se tak přiblížíme původnímu stavu/terénu, k obnově funkcí a procesů. Řešení je trvalé, bezúdržbové. Veškeré práce bagrů probíhaly za účasti biologa. Zpětně je jasné, že vzešlý detail řešení dělá alespoň polovinu revitalizačního efektu, šetří náklady i nervy zúčastněných stran. Śpolupráce byla prospěšná pro obě strany. Práce s vodou se soustředila na zpomalení, difúzi, zabránění soustředěnému odtoku. Především na (předtím odvodněných) prameništích, kde se navrací/očekáváme rašelinění, jsme se snažili o co nejrozsáhlejší podmáčení a prodloužení doby zdržení vody. Jakkoli to zní banálně, je to alfa i omega výsledku obnovy vegetace vč. mechorostů i zdravého fungování ekosystémových funkcí. Z hlediska biodiverzity je snad zajímavá škála příležitostí (habitatů), které se revitalizací podařilo vytvořit.

Jaké klimatické riziko bylo řešeno:
1. Hrozící (pokračující) nevratná ztráta výjimečné biodiverzity na zčásti odvodněném rašeliništi 2. Masivní únik CO2 z odvodněné (mineralizující) rašeliny 3. Zrychlený odtok vody z plochy vč. odnosu bazických iontů 4. Narušená klimatizační funkce rašeliniště V 80. letech 20. st. byl v lokalitě a okolí proveden rozsáhlý meliorační projekt. Nejcennější část rašeliniště sice nebyla odvodněna, ale pomalu chřadla vlivem rozsáhlého okleštění a nedostatečného zásobení vodou. Postupně se přidalo zarůstání dřevinami a degradační změny (zrychlená sukcese a zánik biotopu rašelinných šlenků, mizení reliktních druhů, ruderální porosty na odvodněných plochách). Přes pozdější vyhlášení rezervace a postupné zavádění praktické péče bylo jasné, že lokalita bude pro zachování potřebovat víc.

Konkrétní cíl adaptačního opatření:
1. Posílení adaptačních schopností/možností vzácné biodiverzity Lépe zavodněné rašeliniště (obnova původního stavu) lépe vzdoruje klimatickým výkyvům. 2. Od mineralizace zpět k účinnému jímání CO2 Živé, rostoucí rašeliniště účinně jímá CO2 a stává se jeho trvalou zásobárnou. Odvodněné rašeliniště je naopak zdrojem extrémně vysokých emisí CO2. 3. Zpomalení odtoku, resp. zpomalení prostupu vody rašeliništěm (prodloužení doby zdržení) Dobrá saturace rašeliniště vodou je dlouhodobou strategií přežívání celého ekosystému: překlene extrémní výkyvy, podrží bazické ionty i odolá zarůstání dřevinami. 4. Obnovení ploch pro výpar Obnovení funkce "chladiče" v rámci širšího krajinného celku, příspěvek k příznivější disipaci sluneční energie.

Zvažované varianty řešení a důvody které vedly pro volbu zvoleného řešení:
Původní plány v lokalitě byly poněkud velkorysejší. Nicméně jednání s vlastníky, nájemci a správci pozemků do jisté míry omezila rozsah projektu i navržená opatření/řešení. Zatím nebyla možná revitalizace samotného Jedlovského potoka (ale nevzdáváme se). Zajímavou otázkou bylo, jak odclonit vliv přívalových srážek jenž splachují do rezervace ornici z povodí. Velká diskuse a hledání směřovala k samotné intenzitě zásahů: nakolik se budeme snažit o co možná nejvěrnější obnovu "původních podmínek" a jaký prostor dáme "umělým technickým prvkům". Vykrystalizoval přístup "nabídněme přírodě širší škálu příležitostí a konkrétní řešení nechme na ní". Původně mimo projekt a bez nápadu na řešení zůstávaly plochy, kde byla kdysi těžena rašelina (a došlo k poklesu souvislé hladiny vody). V průběhu projektu jsme otestovali řešení, které se zdá být použitelné.

Odkazy na doplňují materiály:
Projekt prezentuje web prirodavysociny.cz (http://prirodavysociny.cz/cs/27/probihajici-projekty#projekt180). Z tohoto odkazu lze spustit výživnou prezentaci o projektu a lokalitě.

Celkové náklady:
7 090 794 Kč

Náklady na zajištění udržitelnosti opatření:
Agroenvi dotace a rozpočet Kraje Vysočina na péči o rezervaci (cca 350tis. Kč/rok s doufáme klesající tendencí)


Načítám mapu…

    Seznam všech projektů