ČeskyEnglish

Adaptační strategie

Adaptační strategie

Co jsou adaptace na změny klimatu

Foto: EC/ECHO/EEAS/EU Delegation BiH pod licencí CC BY-ND 2.0 Foto: EC/ECHO/EEAS/EU Delegation BiH pod licencí CC BY-ND 2.0

Celá řada oboru lidské činnosti je přímo závislá na klimatických podmínkách. Nejrůznější oblasti jako je zemědělství, lesnictví, cestovní ruch v horách nebo rybolov jsou již dnes ovlivněny změnami klimatu. Dopady jsou zřejmé i na další veřejné služby, jako je výroba energie a zajištování vody. 

Ekosystémy a služby, které poskytují, trpí nepříznivými účinky změny klimatu, které urychlují pokles biologické rozmanitosti a snižují jejich schopnost odolávat přírodním extrémům. Klimatické změny ovlivní dostupnost základních přírodních zdrojů (vody a půdy), což v některých oblastech povede k výrazným změnám podmínek pro zemědělskou a průmyslovou výrobu. 

Globální změny klimatuvyžadují nutnou reakci ve dvou základních přístupech. Prvním z nich je snižování emisí skleníkových plynů, tedy primární příčiny aktuálně sledovaných změn klimatu. Těmto opatřením se souhrně říká mitigace (podle anglického mitigation – zmírňování). 

Druhou skupinou opatření jsou takzavané adaptace na změny klimatu, tedy souhrn nejrůznějších technických i přírodě blízkých opatření, ketré snižují dnes pozorované dopady měnícího se klimatu.  Dobré adaptační projekty by měly nejen reagovat na dnes známé skutečnosti, ale do určité míry i předvídat budocí vývoj. Díky tomu by adaptační projekty měly samy o sobě vytvářet prvky, ketré budou dlouhodbě přispívat k odolnosti české krajiny. 

Ve středoevropských podmínkách se změny klimatu projevují zejména změnami cyklů srážek, změnami průběhu teplot během roku nebo ubýváním zimních srážek. Dochází ale k častějším extrémním jevům počasí, jako jsou povodně, které jsou častější během roku a to zejména v jarních a letních měsících. Také průtoky na českých řekách a potocích jsou méně předvídatelné. Na druhé straně se Česká republika musí připravit i na častější vlny vedra a dlouhotrvající sucha. Častější zřejmě budou i větrné smrště nebo extrémní počasí v zimních měsích, zejména holomrazy, ledovka
nebo sněhové bouře. 

Adaptace na změny klimatu musí počítat zejména s optřeními, které budou zvyšovat stabilitu vodního hospodářství. Těmi může být například budování záchytných vodních ploch v zemědělské krajině nebo zvyšování schopnosti krajiny zadržovat vodu, například zvyšováním odolnosti lesů. Zemědělství čeká především ochrana půdy před erozí, ochrana před novými plevely a škůdci, ale zřejmě i změna ve skladbě pěstovaných plodin.

Adaptace na změny klimatu se ale netýkají jen zemědělství. Naopak z hlediska lidí je možná zásadnější adaptace v rámci měst a obcí. Jejich obyvatelé mohou být ohrožování zejména vlnami vedra, ale i novými nemocemi nebo nedostatkem kvalitní pitné vody. Cílem řady adaptačních projektů ve městech je snaha přinést do sídel větší podíl zelené přírody. 

Jde o revitalizace zanedbaných ploch na okraji zájmu, jako jsou například nábřeží nebo nevyužívané a zanedbané plochy. Vedle drobných opatření, jako jsou střechy porostlé vegetací nebo vytváření komunitních zahrad, mohou adaptační opatření zahrovat i větší projekty – nové vodní plochy, parky či stromořadí. Adaptace mohou přinést také zcela zásadní proměnu krajiny v rámci komplexních pozemkových úprav.